Dalmatin
Dalmatin je psí plemeno uznané v FCI ve skupině 6, pod číslem 153.
Původ
Dalmatin patří mezi nejstarší známá plemena, existující několik tisíc let - na nástěnných malbách hrobek egyptských faraonů se objevují vzhledově stejní psi, avšak s postavou chrta; je možné, že už tito psi se podíleli na vzniku plemene dalmatin. Církevní kroniky ze 14. století a z roku 1719 naznačují s velkou mírou pravděpodobnosti, že dalmatin pochází z východního středomoří, pravděpodobně z Dalmácie (Chorvatsko), odkud se rozšířil po Evropě vodní cestou - britští námořníci si ho tak oblíbili, že si ho přivezli do Spojeného království. Tam se tito psi hned stali oblíbeným plemenem šlechty. První obrazy, představující tyto psy, jsou z dílny italských malířů 16. století, do roku 1710 lze datovat fresku s vyobrazením dalmatina v klášteře Zaostrog (Dalmácie). V díle jistého Thomase Bewicka, které bylo vydáno v roce 1792, se nalézá popis a kresba dalmatina; Bewick tohoto psa nazývá „dalmatin“ anebo „kočárový pes“. První standard dalmatina zveřejnil v roce 1882 Angličan Vero Shaw, oficiálně byl tento standard vydán v roce 1890.
Vzhled
Dalmatin je středně velké až velké plemeno. Výjimečné je zbarvením srsti - je bílý s hnědými nebo černými skvrnami. Chlupy jsou krátké a tvrdé, srst hustá a lesklá. Štěňata se rodí bez skvrn, ty se ovšem na těle objevují až desátý nebo čtrnáctý den od narození. Psi s černými skvrnami mají tmavohnědé oči a psi s hnědými skvrnami mají oči jantarově zbarvené. Modré zbarvení duhovky je důvodem k vyřazení z chovu - často geneticky přenáší hluchotu.
Povaha
Dalmatín je pes přátelské a dobromyslné povahy. Díky svému temperamentu je vhodný pro aktivní lidi a svým přátelským vztahem k dětem také jako rodinný pes. Má údajně pověst hloupého psa, ovšem neprávem, opak je pravdou, dalmatin je velmi inteligentní a učenlivé plemeno. Vyznačuje se občasnou tvrohlavostí.